Kolotoč

To vždycky, když

už prokleji tě stokrát

a sebe, že bych

nespočítal,

ozveš se

(těsně na okraji

krajiny jménem

zapomnění)

a já už nevyčítám,

to sebe jenom

obviňuji

a opět lapám

po naději.

Jsi vdaná

a já

zatracený.